Budova Spořitelny

Spořitelna ve Felberově ulici byla postavena na základě projektu vídeňských architektů Miksche a Niedzielského a prováděcí práce realizoval místní stavitel Adolf Bürger. Stylově objekt vychází z italsky orientované neorenesance, která je pro tvorbu ateliéru charakteristická a patří k jejich nejzdařilejším realizacím. Nespornou kvalitu objektu podtrhuje i užití ušlechtilých materiálů (pískovec, mramor). Průčelí je členěno do tří pásů, kdy na bosovaném přízemí spočívá vysoký řád, členící první a druhé patro. Hlavní průčelí vrcholí atikou zdobenou balustrádou, zakrývající sedlovou střechu. Spořitelna původně využívala pouze přízemí a zbývající dvě patra byla obytná. Od roku 1921, kdy interiér prošel adaptací (arch. Max Kühn), je provozu spořitelny vyhrazena celá budova.

Spoluautor: Hans Miksch - (Miksch & Niedzielski)
Spoluautor: Julian Niedzielski - (Miksch & Niedzielski)
Stavitel: Adolf Bürger
Účel stavby: Stavba pro obchod
Výstavba: 1888 - 1891
Sloh: Neorenesance
Aktuální název: Česká spořitelna
Historický název: Reichenberger Sparkasse

Zdroj: HORÁČEK, Martin. Recenze. Taťána Petrasová – Helena Lorenzová (ed.), Dějiny českého výtvarného umění III/1-2. 1780-1890. Umění 2003, roč. 51 č. 3 HORYNA, Mojmír. Architektura přísného a pozdního historismu. ADLEROVÁ – KUDĚLKOVÁ, Alena (et al.). Dějiny českého výtvarného umění 1890/1938 IV/1. Praha: Academia 1998. s. 167–168. KRACÍKOVÁ, Ludmila; EBEL, Martin. Stavebně-historický průzkum čp. 12-IV. Ústí nad Labem: Památkový ústav 1996. Stavební archiv magistrátu města Liberec,složka domu čp. 12-IV