Reprezentativní novorenesanční budova projekt vídeňského architekta F.Neumanna v letech 1888-1893. Radnice se vyznačuje bohatě zdobenými fasádami a vzácnými vitrážemi. Za prohlídku rozhodně stojí i interiéry liberecké radnice a v letních měsících s možnostmi výstupu na hlavní věž.

Radnici tváří v tvář

Novorenesanční budova radnice je dominantou náměstí již od 1888-1893, kdy byla vystavěna dle projektu vídeňského architekta Franze Neumanna. Letopočet stavby je uveden také nad vstupním portálem, ovšem s původním předpokládaným rokem dokončení stavby tzn. rokem 1892, který se však nepodařilo dodržet. Nad letopočtem je umístěn mohutný reliéf od Theodora Friedla, znázorňující založení staré a nové radnice. V levé části - věnované původní radnici - vidíme stavitele Markuse Spazia (drží v ruce model stavby), Kateřinu z Redernu (majitelku panství, drží zakládací listinu), typicky oblečeného měšťana a tehdejšího starostu Hentschela. Uprostřed reliéfu je ženská postava představující město Liberec, v pravé části - týká se stavby současné radnice - je starosta Schücker, architekt Neumann (drží v ruce plány) a radní Felgenhauer. Nad reliéfem je balustrádový balkon, ze kterého hovořily mnohé významné osobnosti - např. císař František Josef I., prezident Edvard Beneš nebo prezident Václav Havel. O něco výše jistě zaujmou dva heroldi, kteří drží městský znak a hodiny, jejichž rohy zdobí motivy měsíce a slunce.

Hlavní radniční věž (61 metrů) zdobil jí na špici měděný rytíř - symbol ochrany městských práv, který byl v roce 1952 odstraněn a umístěn v Severočeském muzeu. Rytíře pak nahradila rudá hvězda symbol tehdejšího totalitního režimu, snesena pak byla v roce 1989 v období sametové revoluce a od roku 1990 byla věž zdobena symbolem České republiky - lvem. Ani toho již na hlavní věži nenaleznete (vystaven je ve vestibulu radnice). Věž se totiž dočkala svého původního symbolu od srpna 2005 jej zdobí replika rytíře Rolanda.

Napravo od vchodu je pod okny připevněn stylizovaný tankový pás z bronzu - výmluvný památník na vpád vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Do jednotlivých dílů pásu jsou vyryta jména 9 lidí, kteří byli v Liberci zabiti. Také zadní část budovy zdobí reliéfy, tentokráte hned 3, opět podle návrhu T. Friedla. Levý reliéf symbolizuje  textilní výrobu ve městě, prostřední symbolizuje textilní výrobu ve městě, prostřední představuje holdování měšťanů městu Liberci a na pravém můžeme rozeznat obchodní styky Liberce se světem.

Za krásou radničních interiérů

Exteriér radnice působí velmi impozantním dojmem. Pro interiér radnice je pak charakteristický romantizující historismus a vynikající kvalita uměleckořemeslné práce. Po mramorovém schodišti vystoupáme na první odpočivadlo, kde je přímo proti nám krásně malované okno znázorňující ženu se snopem obilí - dar pekařského společenstva. Druhé patro zdobí další malovaná okna. Prostřední je darem továrníka barona Liebiga - znázorňuje personifikaci Liberce (žena držící městský znak na štítu). Po stranách jsou vyobrazení rolnictva a rytířstva. Strop nad schodištěm zdobí obraz vídeňského autora a malíře fresek v hejnické bazilice Andrease Grolla, jedná se o alegorii symbolizující Liberec a rozvoj obchodu s látkami. Na bočních obrazech jsou skupinky andílků, vpravo nesou znak Rakousko-uherské monarchie, vlevo znak města Liberce. V nikách nad schodištěm jsou busty libereckých rodáků - Vlasty Buriana, oblíbeného herce a komika z éry první republiky a Karla Vacka, známého hudebního skladatele.

Na chodbě ve druhém poschodí si můžeme povšimnout čtyř vitrín. První z nich nám představuje liberecké starosty a primátory spolu s daty jejich působení v čele města. Druhá vitrína je věnována vzpomínce na původní radnici z roku 1603, která zdobila náměstí až do roku 1893 a teprve po dostavbě nové radnice byla zbourána. Ve třetí vitríně jsou vyobrazeny tři návrhy stavby nové budovy, spolu s návrhem vítězným. Poslední vitrínu pak zdobí záběry z obřadní síně a z přilehlých salónků.

Ve druhém patře se nacházejí dodnes zachovalé reprezentační prostory, z nichž nejkrásnějším sálem je tzv. obřadní síň. Zde probíhají slavnostní akce, vítají se zde noví občánci města, udílejí se nejrůznější ocenění - medaile, vyznamenání apod. Díky vyjímečným akustickým vlastnostem se v této místnosti konají varhanní a komorní koncerty a v neposlední řadě i svatební obřady. Celá síň je bohatě zdobena, stěny pokrývá dřevěné obložení (bylo vyrobeno ve Vídni firmou Carla Rogenhofera) a obdiv vzbuzuje i obrovský mosazný 450 kg vážící lustr dovezený z Berlína. Nad ním je nástropní malba znázorňující vítězství pravdy nad temnými silami od vídeňského malíře Andrease Grolla. Na levé straně sálu je 6 skleněných vitráží, které byly vyrobeny ve Skalici u Nového Boru ve sklářské dílně Karla Melzera. Vitráže symbolizující Vědu, Umění, Kupecký stav, Průmysl, Obchod a Městskou správu. Vpředu nad portálem je dřevěné alegorické sousoší, vyrobené v odborné škole v tyrolském Grodenu pod dohledem sochaře Ferdinanda Demetze. Největší postava uprostřed znázorňuje opět město Liberec, na levé straně je zobrazena péče o chudé a nemocné, na pravé straně pak průmysl, obchod a jmění. Naproti skleněným vitrážím je balkón, kde jsou umístěny varhany, sloužící jako hudební doprovod při nejrůznějších slavnostních příležitostech.

K obřadní síni patří i dva salónky, které používají zejména svatebčané před vlastním obřadem a rovněž sloužící i jako jednací místnost pro oficiální návštěvy. Velké skleněné okno uprostřed znázorňuje starou libereckou radnici a bylo také vyrobeno ve Skalici. Postava která drží v rukou budovu původní radnice opět představuje město Liberec.

Ve druhém patře se nachází ještě další zajímavá malovaná okna - dary zdejších spolků. Jedno znázorňuje bustu císaře Josefa II., druhé středověkého pěvce.

Řadu návštěvníků láká rovněž možnost výhledu z radniční věže, která je v rámci prohlídky přístupná v letních měsících a nabízí zajímavý pohled na centrum Liberce. Při výstupu na věž si navíc návštěvník může detailně prohlédnout mechanismus radničních hodin a své kouzlo má dozajista i pochod přes půdu radnice, která je jakýmsi protipólem bohatě zdobených interiérů.

Liberecká radnice je jedním z nejvzácnějších architektonických klenotů metropole pod Ještědem.

Zdroj: R. Karpaš - Kniha o Liberci a MIC Liberec