Obchodní a živnostenská komora, založená roku 1851 sídlila zprvu v domě čp. 6–I na Staroměstském náměstí (dnešní Dr. E. Beneše) a po dostavbě nové radnice přesídlila do jejích prostor. Stísněné zázemí vyvolalo snahu zajistit si vlastní reprezentativní budovu odpovídající postavení komory, která ve své době patřila k nejvýznamnějším v Rakousku-Uhersku. Magistrát věnoval na stavbu dlouhý, leč poměrně úzký pozemek naproti muzeu a novostavbě tak nic nestálo v cestě. Na stavbu byla vypsána mezinárodní soutěž a na prvním místě se umístil návrh „Mickosch“ od Franze Brantzkyho a Martina Remgese z Kolína nad Rýnem, který byl vybrán k realizaci. Třípodlažní objekt na půdorysu široce otevřeného písmene U má hlavní vstup obrácený do Masarykovy třídy a chrání ho mohutný kamenný balkón na třech sloupech, nad nímž jsou půlkruhová okna někdejší zasedací síně. Na exteriéru i interiéru je patrná nastupující secese, ačkoliv stále dominuje severská neorenesance. Komoře sloužila budova až do roku 1948, kdy zde začal působit Krajský národní výbor), který po zrušení libereckého kraje vystřídala dětská poliklinika a Okresní ústav národního zdraví. Liberecká realizace představuje spolu s opavskou budovou Obchodní a živnostenské komory od Leopolda Bauera nejhonosnější a nejhodnotnější objekt svého druhu v celé České republice.
ZDROJ: Liberec-Reichenberg
