Liberecké parky patří mezi české TOP plochy veřejné zeleně

Ocenění za druhé a třetí místo mezi parky České republiky si z veletrhu Zelený svět v Brně odvezli zástupci Statutárního města Liberec.

Zahrada vzpomínek a park v ulici Prokopa Holého společně s parčíkem na Sukově náměstí a úpravami v Mozartově ulici obsadily přední příčky v soutěži Parky a Zahrady roku 2013. Vyhlašovatelem soutěže je již jedenáctým rokem nezávislé profesní občanské sdružení Svaz zakládání a údržby zeleně. Zahradu vzpomínek a parky v Lidových sadech do soutěže připravily Technické služby města Liberec, které se pod Ještědem o údržbu veřejné zeleně starají.

Hodnotící komise, složená z odborníků, posuzovala v měsíci červenci tohoto roku celkem 9 přihlášených parků a 5 zahrad z celé republiky. Hlavními kritérii pro hodnocení byla kompozice díla, celkový dojem, estetická působivost, kvalita provedené práce, použití rostlin, péče o dílo, novátorské nebo průkopnické způsoby i způsob prezentace díla.

„Úspěch libereckých parků nás velmi příjemně překvapil. Vždyť oba námi přihlášené parky se umístily v první trojici oceněných děl, a to považuji za jasný důkaz kvality našich ploch veřejné zeleně,“ reagovala na vyhlášení výsledků soutěže liberecká primátorka Martina Rosenbergová. Její slova potvrdila také porota, jejíž zástupkyně při prezentaci výsledků soutěže konstatovala, že Liberci patří označení osvíceného investora, který dobře investuje své peníze do veřejné zeleně.

Liberecká Zahrada vzpomínek obsadila mezi přihlášenými parky druhé místo. „Hodnotící komise v tomto případě cenila jak kompozici díla, tak rovněž esteticky a vtipně zpracovaný nápad, jakým způsobem obyvatelům Liberce připomínat časy minulé, zašlou slávu významných, dnes již neexistujících, staveb a míst. Při hodnocení vyzdvihla také kvalitu provedení díla a následnou údržbu,“ přiblížila stanovisko odborníků Martina Rosenbergová.

Při hodnocení realizace parku na Sukově náměstí podle primátorky komise především kladně hodnotila citlivě provedenou rekonstrukci při respektování charakteru parku, vhodné použití rostlin a zakomponování hravého motivu bludiště. „Park a dětské hřiště v ulici Prokopa Holého byly oceněny za výbornou kompozici a estetickou působivost, vhodné použití rostlin i následnou péči o provedené dílo,“ uzavřela primátorka.

Zahrada vzpomínek v Budyšínské ulici

realizováno v roce 2011
cena díla 5 133 083,00 korun
investor Statutární město Liberec
projekt Zahradní architektura Martinov s.r.o., Ing. Ivan Marek, Ing. Barbora Eismannová
realizace Gardenlina s.r.o.

Místo pro „Zahradu vzpomínek“ nebylo vybráno náhodou. Je symbolickým odkazem a dědictvím doby minulé. Bývalé lapidárium, později součást městského hřbitova, který vznikl v roce 1832 a původně se rozprostíral po celé ploše dnešního sousedícího parku. Pohřbívalo se zde až do roku 1956 a v roce 1964 bylo v celém prostoru vytipováno několik objektů, které dnes mají statut kulturních památek. Následovala přeměna hřbitova v park. Památkově chráněná díla se přesunula právě do části ohraničené obvodovou zdí nad Budyšínskou ulicí, dnešní Zahrady vzpomínek.

Podobně jako řeka Nisa protéká Libercem v nepravidelných meandrech, prochází zahradou centrální kamenná cesta symbolizující „řeku vzpomínek“. Začátek cesty – pramen – je v nejvyšším místě zahrady a cesta – řeka – postupně sestupuje do nejnižšího místa v jihozápadní části, kde posléze zahradu opouští zamřížovaným otvorem ve zdi. Podél cesty je rozšířený centrální meandr u kříže, který slouží pro pořádání komorních společenských akcí, jsou zde sedáky, pítko i ozvučení. Zpevněné plochy jsou tvořeny původní cestní sítí, hlavní cesty jsou z původní žulové dlažby (liberecká žula) doplňující propojovací komunikace jsou vytvořeny z obdélníkové betonové vymývané dlažby, obvodové cesty jsou z libereckého perku (mlatová úprava).

V rámci technických prvků byla na plochu instalována závlaha a nové osvětlení. Ponechané náhrobky byly pod dohledem Národního památkového ústavu prozatímně shromážděny a z důvodu ochrany oploceny. Město Liberec by je chtělo postupně restaurovat a dále použít v zahradě. I nadále pokračuje restaurování hrobek, Liberec požádal o dotaci na opravu Hubnerovi hrobky. Zahrada má návštěvní řád, otvírání, zavírání a dohled zajišťuje každý den městská policie.

Dočasnou kostrou vegetačních úprav je stará lipová alej ošetřená arboristy. Původní je i skupina pyramidálních dubů u pomníku obětem 1. světové války. Zpevněné plochy a centrální chodník doplňují nové výsadby. Jsou tvořeny několika solitérními listnatými stromy – jabloní, hrušní se symbolickým odkazem na zahradu a ovocný sad. Keřové výsadby našly uplatnění ve formě půdopokryvných výsadeb, jako náhrady trávníků, použity byly také stálezelené formy břečťanu, barvínku. Na obvodové zdi byly k oporám vysázeny růže, plaménky, hortenzie a stálezelený zimolez. Důležitým vegetačním prvkem jsou skupiny trvalek vysázené podél meandrujícího chodníku, který evokuje řeku – řeku vzpomínek.

V žulové dlažbě jsou nepravidelně rozptýleny drobné artefakty jako vzpomínky na časy minulé: obklady a části střechy z bývalých a proslavených lázní, části žlutých obkladů z již zbouraného obchodního domu Ještěd, cívku z již neexistujícího biografu Varšava, část kolejnice z první tramvajové trati v Liberci, černý leštěný hranol z Libereckého krematoria a další artefakty. Úlomky vzpomínek na zašlé časy města Liberec. Na začátku cesty je tabule, kde jsou artefakty vyjmenovány. Hledat, objevovat a vzpomínat musí návštěvník zahrady sám.

Parky Lidové sady I - park v ulici Prokopa Holého společně s parčíkem na Sukově náměstí a úpravami v Mozartově ulici

realizováno v roce 2011
cena díla 9 152 502,60 z toho dotace 92,5% činila částku 8 466 064,60 korun.
investor Statutární město Liberec
spolufinancováno z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod
projekt Zahradní architektura Martinov, Ing. Ivan Marek, Ing. Barbora Eismannová
realizace Compag Mladá Boleslav s.r.o., Be S renova spol. s r.o.

Jedná se o první dokončený úsek rozsáhlého záměru „obnovy Lidových sadů“, jehož cílem je revitalizace, rekonstrukce nebo vytvoření nové obsahové náplně zanedbávaných a málo využívaných ploch veřejné zeleně a související vybavenosti. Nejedná se jen o samostatné lokality parků, ale i obnovu zeleně navazujících uličních stromořadí. Základním záměrem je posílení a zdůraznění specifických funkcí všech řešených lokalit.

Navrhované řešení vycházelo z potenciálu jednotlivých lokalit, jejich kapacity a ze struktury obyvatelstva. Důležitou roli hrála také spádová oblast a dopravní dostupnost. Nedílnou součástí projektování byly konzultace s obyvateli lokality i budoucími uživateli parků (v případě Sukova náměstí se jednalo zejména o místní občanská, kulturní a sportovní sdružení, v případě parku Prokopa Holého byly hlavními oponenty děti, které v rámci výtvarné soutěže navrhly funkční herní část parku).

Členitá plocha zanedbaného nevyužívaného parku s pozůstatky nefunkčních stavebních objektů za kasárnami Prokopa Holého se změnila v živý městský park se stabilizovanou zelení a komunikacemi, s několika aktivními zónami, vybavenými typizovaným i atypickým mobiliářem. První zóna je určena především pro děti všech věkových kategorií, čemuž odpovídají i herní a sportovní prvky. Svou klidovou zónu s místem pro nerušené posezení pod korunami lip mají v parku senioři, které díky členitému terénu neruší křik neustále přítomných dětí na hřišti. Všichni návštěvníci se mohou potěšit jedinečnou vyhlídkou na Ještěd nebo si porovnat čas na slunečních analematických hodinách. Zástupce investora i projektanty potěšilo, jak zájem o obnovený park po otevření prudce vzrostl. Trampolínu, skluzavky, prolézačky a další herní prvky využívají stovky dětí z celého Liberce a na atypických lavicích spokojeně posedává jejich doprovod.

Zcela jiný charakter má parčík na Sukově náměstí, který propojuje s parkem na ulici Prokopa Holého obnovené stromořadí. Zde došlo ke zklidnění a omezení rušivých aktivit původně umístěného sportovního hřiště. Současné řešení vycházelo z historických souvislostí lokality, vyprojektované v roce 1894 ateliérem Obecně prospěšné stavební společnosti „Gemeinnüztige Baugesellschaft“ pod vedením Ernsta Schäfera. Parčík se rozkládá na ploše čtvercového půdorysu uvnitř cenné vilové zástavby. Dominuje mu návrší se dvěma památnými duby a bizarní skupinou modřínů. Záměrem obnovy bylo vytvořit klidovou a odpočinkovou nebo meditační plochu s jediným hravým prvkem – centrálním dlážděným bludištěm (alternativní plochou pro společenské a kulturní aktivity). Velký důraz se kladl na vegetační složku úprav. Záhony trvalek i okrasných keřů jsou umístěny blízko cest a zpevněných ploch a umožňují přímý kontakt návštěvníků se zelení. Travnaté plochy na jaře rozzáří cibuloviny a kvetoucí solitéry. V rámci projektu byly řešeny i technické prvky – poměrně náročné bylo povrchové odvodnění této svažité lokality.